|
|
Avenger z hlediska fanouškovské recepce
ŠURANSKÁ, Barbora
Bakalářská práce na téma fanouškovské recepce Avengers se zaměřuje především na výsledný produkt konkrétního fandomu, ve formě sdíleného fanouškovského umění na sociálních sítích. V první části se zaměřuji na teoretickou stránku fanouškovství. Věnuji se jeho historii i postupnému vývoji. Snažím se představit fanouškovská studia, jež mají tradici na univerzitách ve Spojených státech amerických a u nás si postupně klestí cestu v rámci mediálních, televizních a kulturárních studií. V následujících dvou kapitolách vymezuji kategorie fandomů a typy fanoušků i nefanoušků, dle vynaložené míry aktivity. Poté, na základě typických fanouškovských aktivit označenými akademiky a akademičkami jsem sepsala několik praktik. Na závěr teoretické části rozebírám tři nejpodstatnější práce Henryho Jenkinse, Matta Hillse a Paula Bootha, na kterých staví fanouškovská studia a jsou často citována. Ve druhé části se podívám blíže na dvě práce zaměřené na hypersexualitu ženských komiksových postav webové stránky The Hawkeye Inititative a "rasového" muže, Black Panthera z pera amerického autora černé pleti, Reginalda Hudlina. Rozeberu video, natočené o fyzikálních milnících Marvel Universa s fyzikem Minnesotské univerzity Jimem Kakaliosem, který při přednáškách sám využívá některé scény k vysvětlení různých faktů. Následně se podívám na zásadní potitulkové scény, jež vedly k rozuzlení konce čtyř fází Infinity ságy, populární konspirační teorie fór, jako je Reddit na závěr uvedu několik příkladů z české fanouškovské tvorby na YouTube i umění sdílené na sociální síti Facebook apod.
|
|
|
Role konspiračních teorií v americké politické kultuře. Případová studie QAnon
Klofáč, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Konspirační teorie již nelze považovat za okrajovou záležitost, která by se týkala jen pár jedinců. Jejich síla byla výrazně umocněna rozvojem informačních technologií, což umožnilo neznámým jednotlivcům oslovit masy lidí v nevídaném měřítku. Konspirační teorie nejsou novým fenoménem a Americká společnost je konspiračními teoriemi ovlivňována od samotného počátku. Obava z kon- spirací a konspirační smýšlení hrají v amerických dějinách významnou roli. Podle obvyklých před- stav konspiračních teoretiků dochází k neustálému pronikání nepřátel do klíčových institucí amer- ické společnosti. Ta má vzhledem ke svým tradičním hodnotám predispozici konspiračním teoriím důvěřovat. Konspirační teorie jsou nástrojem politické propagandy a stejným způsobem zafungoval v americké společnosti i QAnon. Díky internetu a sociálním sítím, které výrazně přispěly k defor- maci sdílené reality se QAnonu podařilo ovlivnit americkou společnost a stát se vlivnou konspirační teorií, která se dostala do nejvyšších pater americké politické scény. Práce se zabývá otázkou, jaké konkrétní kvality dopomohly QAnonu stát se mainstreamovou konspirační teorií a jak k tomu přis- pěla náchylnost americké společnosti spikleneckým teoriím věřit. Analytická část případová studie zkoumá okolnosti vzniku a rozmachu QAnonu a analyzuje jej...
|
|
|
Media representation of historical milestones and related conspiracy theories in mainstream and alternative media in Slovakia
Bernátová, Miriama ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práca s názvom Reprezentácia vybraných udalostí a konšpiračných teórií s nimi súvisiacimi vo vybraných mainstreamových a alternatívnych slovenských médiách je zameraná na mediálnu reprezentáciu slovenských historických udalostí súvisiacich s verejnými činiteľmi, a to smrť Milana Rastislava Štefánika a smrť Alexandra Dubčeka, ktoré sú predmetom rozličných konšpiračných teórií. V teoretickej časti sa práca venuje zasadeniu fenoménu konšpiračných teórií do kontextu mediálnych štúdií, rozdeleniu slovenských médií na mainstreamové a alternatívne na základe dostupných zdrojov a v neposlednom rade na uvedenie kontextu vybraných udalostí. Následne je skúmaná reprezentácia daných udalostí vo vybraných slovenských digitálnych médiách (aktuality.sk, dennikn.sk, sme.sk, hlavnespravy.sk, kulturblog.sk, zemavek.sk) pomocou rámcovej analýzy za účelom zmapovania rámcov, skrz ktoré sú udalosti medializované a tiež identifikácie jednotlivých konšpiračných teórií s nimi súvisiacimi. Z hľadiska metodológie bola pre analýzu použitá kombinácia kvalitatívnych a kvantitatívnych prístupov. V závere práca ponúka pohľad na reprezentáciu oboch udalostí skrz identifikované tematické okruhy, jednotlivé priradené rámce, príslušné typy médií a uvádzané konšpiračné teórie.
|
|
|
Denying Scientific Facts as a New Form of Revisionism
Matesová, Julie ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Moderní společnost je od 19. století sužována revizionismem. Ten neminul historické milníky 20. století a v poslední době nachází novou půdu pod nohama díky sociálním sítím. Jedním z jeho aspektů je popírání vědy, kdysi jen předzvěst, nyní představuje nové bezpečnostní výzvy. Tento text argumentuje, že je zapotřebí dalšího výzkumu vlivu popírání vědy a jeho role v rámci společensko-politického prostředí nejen proto, abychom lépe porozuměli a připravili se na vstup popíračů do mainstreamového diskurzu, ale abychom vyvinuli účinné nástroje pro potlačení jejich negativních dopadů. Hnutí Flat Earth představuje jednu z revizionistických skupin, které si v poslední době získaly široké publikum, především díky vytvoření efektivního mechanismu konspiračních teorií. I přes to, že sociální média ustoupila tlaku zákonodárců monitorovat obsah na svých platformách, snahy popíračů zůstávají převážně nekontrolované. Bez dalších překážek si budou popírači vědy udržovat svojí alternativní realitu obohacenou o vlastní cíle do budoucna. Moderní hnutí Flat Earth je tedy zkoumáno Hanssonovým sjednocujícím rámcem pro kvalifikaci a charakterizaci hnutí popírání vědy, jak z epistemologické, tak ze sociologické perspektivy, čímž vzniká unikátní průhled to světa popíračů vědy. Klíčová slova: popírání vědeckých faktů,...
|
|
|
Conspiracy Theories and Politics in Slovakia: How Conspiracy Thinking Relates to Political Opinions and Preferences
Kondrótová, Katarína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Conspiracy Theories and Politics in Slovakia: How Conspiracy Thinking Relates to Political Opinions and Preferences (Konspirační teorie a politika na Slovensku: Jak konspirační myšlení souvisí s politickými názory a preferencemi) Katarína Kondrótová Abstract (Česky) Konspirační teorie se staly módním pojmem, který se často objevuje napříč internetem, v médiích i v politických projevech. Je s nimi však spojeno mnoho mylných představ, které je činí více rozdělujícími a záhadnými, než by musely být. Tato práce se snaží mylné představy uvést na pravou míru, poskytnutím hlubokého ponoru do tématu konspiračních teorií. Zkoumá jejich možné definice a konceptualizace, jejich existenci napříč dějinami, jakož i dosavadní výzkumná zjištění o tom, proč jim propadáme. V druhé polovině textu jsou konspirační teorie představeny prostřednictvím nového výzkumu, týkajícího se jejich vztahu k politickým a ideologickým preferencím slovenských občanů. Zjištění jsou v souladu s dřívějšími výzkumy a ukazují vztah mezi silnějším konspiračním přesvědčením a extremistickým smýšlením, preferencí autoritářské politiky a nízkou důvěrou v autority. Regresní analýza rovněž odhalila silnou korelaci mezi vírou v konspirační teorie a politickou stranou, kterou respondenti volili, stejně jako jejich preferencí politiky a ideologie 'Západu'...
|
|
|
Mediální obraz Sametové revoluce z hlediska konspiračních teorií
Mrnková, Kamila ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tématem této diplomové práce je mediální obraz Sametové revoluce související s nejrůznějšími konspiračními teoriemi. Tento obraz lze vysledovat v československých (a později českých periodikách na základě předem stanovených konspiračních dějových linií. Stanovené období pro analýzu jednotlivých prvků těchto teorií je od 17. listopadu 1989 do zhruba poloviny roku 1993, případně dříve, pokud dané periodikum přestalo vycházet. Období Sametové revoluce je zcela zásadním obdobím naší republiky, která v této době prošla transformací hospodářskou, politickou, sociální… A jen málo aspektů běžného života zůstalo stejných jako před revolucí. Jelikož tato změna proběhla tak náhle a rychle, začalo se šířit množství fám, dezinformací i konspiračních teorií, jimiž si lidé do jisté míry vysvětlovali, co se to vlastně stalo, zejména v případě, kdy se jim oficiálně uznávaná verze událostí nezamlouvala. Právě tato alternativní vysvětlení tehdejších událostí jsou předmětem této práce. Budu je analyzovat v celkem 7 titulech: v Rudém právu, Lidových novinách, Studentských listech, Respektu, Květech, Špíglu a Analýze 17. listopadu od Miroslava Dolejšího. Nejprve představím teoretický základ pojmů jako je právě konspirační teorie, dezinformace a dalších, s nimiž budu dále pracovat. Dále nastíním oficiální historicky...
|
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
|
|
Konspirační teorie jako kvasináboženství
Hlaváčová, Kateřina ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Gebelt, Jiří (oponent)
Konspirační teorie jsou staronový fenomén, který v posledních třech staletích nabyl důležitosti a specifické povahy. Neoficiálně se etablovaly jako alternativní tradice výkladu historických událostí, na kterou může být navázána i alternativní forma spirituality, která je známá jako konspiritualita. Tento způsob intepretace obvykle nabývá moci v momentech, kdy konsenzuálně přijatý světonázor pozbyl své plauzibility pro jednotlivé konkrétní osoby nebo skupinu. Konspirační teorie jsou verbalizací určitého způsobu myšlení a jednání. Nejčastěji jsou manifestovány ve formě mýtu, který je chápán jako jedna z dominantních struktur běžně asociována s tradičně chápaným náboženstvím. Z tohoto hlediska a s ohledem na funkci konspiračních narativů, jsou konspirační teorie zkoumány jako funkcionální a strukturální ekvivalenty náboženství. Mezi takové funkce patří především obrana řádu (nomos), rozlišování vnější reality a vysvětlení přítomnosti Zla ve světě. Dále se také konspirační teorie mohou stát médiem či nástrojem sociálních aktérů v mocenských bojích. Tato práce představuje přehled současných přístupů v religionistickém diskursu, které se zabývají nekonvenční religiozitou a využívá těchto přístupů pro studium konspiračních teorií.
|
|
| |
|
|
Možný svět fámy
Soukalová, Kateřina ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce popisuje a vysvětluje fámu jako sociologický jev. Zabývá se tím, z jakých důvodů a za jakých okolností fáma vzniká, jak se šíří a jak ve společnosti přetrvává. Rovněž se zabývá předpoklady pro pochopení, předávání a případné uvěření fámě. Důraz je kladen především na pochopení fámy bez negativní konotace, která jí je většinou přisuzována. V práci je předložen názor, že ne vždy by se fáma měla pokládat za smyšlenou, fiktivní a apriorně negativní, ale že by spíše měla být uvažována jako možně pravdivá, především ve smyslu jevu, o kterém referuje. K práci je přistoupeno s méně používaným přístupem, který ukazuje, že fáma nemusí být nutně nepravdivá a škodlivá, ale že naopak vyvěrá z pravdivých jevů ve společnosti a její funkce je především varovná. Není důležité, kolik různých variant příběhu fámy existuje, neboť všechny vytvářejí referenční rámec, díky kterému se fáma lépe šíří; přisvojení si fámy není znakem fikce, ale spíše předpokladem toho, aby se více ujala mezi lidmi. V práci je obhajován názor, že fáma se šíří zejména kvůli svému obsahu a poselství, které je především varovné. Cílem není předat děj jako takový, ale varovat o určitém jevu, který se ve společnosti objevuje. Není tedy podstatné, zda je fáma do detailu pravdivá, neboť důležitá je pouze pravdivost jevu, o kterém...
|
host ::
RSS.